19 - Středeční dobrodrůžo

27. ledna 2011 v 16:10 | Zuzáček
Středa přebila úterý, tudíž z něj zde nezbyde vůbec nic. Ale včerejšek stál vážně za to... Po škole jsme šly do Carrefouru (moje jídlo a vůbec většina zde zakoupených výrobků nosí značku Carrefour a musím říct, že jsou fakt dobrý. Ať už sýr, pečivo nebo chipsy.. :D Všichni místní erasmáci a studentíci tam vše kupují a taky většinou Carrefour, protože to má prostě lákavou cenu - aneb nekupte to :D)

                Tak si to brouzdáme uličkami v obchodě a koho nevidím, naší novou známost - "sekuriťák", který se na nás vždycky usmívá a zdraví nás - 
takže říkam Niki, že se k nám blíží někdo známý. Otočila se a než pořádně zjistila, kdo to vlastně je, už ho zdravila Salut! nebo-li ahoj.. Ale dobrý, ten pán má smysl pro humor.. :)
                A u kasy přišel velký moment - platit kartou poprvé v životě, tyjo, pomalu už se ze mě stává dospělák :D Hrůza. Mno, nesympatický pán u kasy se mě zeptal, jestli mu můžu ukázat co mám v baťohu - jako bychom tam neměli známost pana sekuriťáka... Pak přišel moment placení. Vytasila jsem na něj svou kartu (a doufala jsem, že je to ta správná) a zeptala se, co s tím mám dělat. Tak nám to tam naznačil a dobrý, karta byla zasunutá. Jenže přišel problém číslo dva - pin. Naťukala jsem tam pin a ha, byl špatnej, chvíli jsem tam na to vyplašeně koukala a Niki mě pobídla, ať ho zadam, tak jsem ho zadala znova, z nervozity ... Špatně a
zbýval mi poslední pokus. Naštěstí jsem měla oba piny napsané, takže jsem vytasila papírek a naťukala jsem druhý, naštěstí s úspěchem... Musela jsem se smát, že ani nedokážu naťukat správný pin. A pak šla na řadu Niki a taky se jí povedlo zadat špatnej pin, taky hledala ten druhý, ale pak už bylo všechno dobrý. Lidi ve frontě nechápali, my jsme měly záchvat smíchu a pán u kasy dementně čuměl dál aniž by se na nás usmál.
                Po návratu z vysmátého nákupu nám zbylo asi tak patnáct minut na to, abychom do sebe hodily večeři a vyrazily na večerní francouzštinu a večer na koncert přímo tady v areálu univerzity. Před koncertem jsme ještě skočily k Niki na krátké občerstvení à la Francie - bagetku, sýry a víno (zbytek, který žadonil, abychom ho vypily). V dobrém rozpoložení jsme se vydaly na koncert a seznámily se tam s dalšími frantíky - jsou strašně fajn - Vincentem a Hadrienem (takhle se to prý asi píše :D). První kapela byla metlošivá, ale naštěstí jsme slyšely jen konec, pak byl nějaký jazz, který mi zrovna nesedl. Znělo to, jako by přiletěli ufouni. Poslední kapela byla super, na pódiu jich bylo asi milion, ale hráli a zpívali fakt výborně. Jediné zklamání je, že francouzi nepaří ani netančí, takže jsme se musely bavit samy a vyzvat k tanci američanky, pak i Adriena s Hadrienem.
                Koncert skončil někdy kolem dvanácté a my byly pozvány do města a rozjařené z koncertu a povzbuzené všemi, abychom si to tu užily, jsme nemohly odmítnout (btw. na koncertě točili jakési bio pivo či co a bylo fakt dobrý - a to je co říct). Byly jsme pozvané do Angers a tak trochu jsme slíbily, že klukům uvaříme knedlo-vepřo-zelo, to chci vidět, jak to bude vypadat.. :D Poznaly jsme ptačí řeč - fakt báječná záležitost a naučily se francouzský jazykolam.. Teda spíš Niki, já si ho nepamatuju. Rozhodně to ale není nic tak hrozného. Oproti tomu je náš pštroš - no vidíte, už zase to ani nedokážu napsat - fakt makačka. Takže jsme musely vypadat dost vtipně, když jsme to nedokázaly říct bez chyby..
                Taky jsme byly poprvé pochváleny za francouzštinu, z toho mam fakt radost. Naše rozhovory jsou dost vtipné.. Ono vůbec vysvětlit některé pojmy je docela věda. A pak když něco řeknu špatně a oni mě opraví, opakuji to po nich aspoň jednou :D Včera na mě dokonce Adrien mluvil anglicky a já mu odpovídala ve francouzštině :D Byl to krásný večer...

Dnešek
Když jsem se ráno vzbudila, zjistila jsem, že se mi zdál první sen ve francouzštině :D Wheeee.. Taky jsme zjistily, že začínáme cpát fj do češtiny - aneb místní deformace. Nejdřív jsem řekla něco ve smyslu: "Já nevim, qui tam bude." A později Niki: "Já taky ne, mais to je jedno." Pak jsem si zapla počítač a podle komentářů na FB jsem zjistila, že jsme spaly úctyhodných pět hodin. Co na to jiného říct než hurá do školy?
Seděly jsme u stolu v menze a Niki mi najednou říká: "Tyjo, já jsem si vzala dvě vidličky." Začala jsem se smát a pak ještě víc, když dodala: "Kde máš lžíci? Ty sis vzala dva nože?" A to jsme si obě myslely, že jsme si vzaly správný příbor, ale aspoň jsme to mohly dát pěkně dohromady.
Ranní i odpolední hodiny s dědulou byly fantastické. Ráno říkal něco ve smyslu, že je moc mladý na to, aby mohl umřít. Niki se pousmála, pak jí to došlo a dostala záchvat smíchu, kterého si nemohl nevšimnout. Pak k ní přišel a dodal: "A taky jsem na to moc pohledný."
Dneska měl na krku fakt příšernou obludnou kravatu, takže mě docela dodělala hláška, kterou řekl jedné slečně: "Either you can smile or admire my tie." (Buď se budeš smát, nebo obdivovat mou kravatu) To jsem se prostě nemohla nesmát...
Konečně začínám poznávat a žít studentský život - no to je brzo :D Kdoví, co nás čeká dnes a následující dny... Hlavně doufam, že stihnem všechny úkoly, a nebudu ze sebe muset dělat idiota v hodinách (John sice říkal, že vypadám inteligentně, ale asi to zůstalo pouze u vzhledu :)).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Niki Niki | 27. ledna 2011 v 18:00 | Reagovat

Jak si to tak čtu, tak se musim děsně smát. Nevim, jestli to přijde vtipný i ostatním, ale já si nemůžu udržet :D Jsme fakt strašně telata.. :D a jinak? Miluju to tady :-))

2 zaori zaori | 27. ledna 2011 v 19:00 | Reagovat

taky netušim, jestli je to tak vtipný, ale je to boží :D a hlavně to bylo extrémě vtipný.. to jsou příhody, jaké zažije málokdo.. :D

3 Bára Bára | 27. ledna 2011 v 20:27 | Reagovat

Koukám, že jste se rozjely, je to super, baví mě to číst. Když zbudou penízky, tak ti to jednou, Zuzu, vydám ;) :D

4 Tekimon Tekimon | E-mail | 28. ledna 2011 v 9:36 | Reagovat

Pani, pani pani.. :D Smeju se tu u toho jako pitomec.. :)a hned me to po ranu naladilo na tu spravnou silene akcni vlnu, jupiii :) To je super, ze si to tam takhle uzivate!!!! (Ja to rikala:)) Jen tak dal..!!! :) Poradne jim to tam ukaztezac jsou toho ceske divky.. :)

5 Sirin Sirin | 28. ledna 2011 v 23:20 | Reagovat

Zuzáku, vidím, že se neztratíš :-D Jsem věrným čtenářem tvého blogu, ale toto je můj historicky první příspěvek :-) Tedy: Pozdravuje tě Kostík a Čupa a Kábra. Už mám všechny zkoušky hotový, dokonce i morfáč, jenom ta moje seminárka byla totální katastrofa :-D Takovej zjebanec jsem snad ještě nezažila. Ale už jsem se oklepala, a užívám si volna, tzn. už jsem přečetla čtyři knihy a můj počet na CBDB je 394 :-D Jo a taky jsem přečetla posledního Alexe Ridera (Krokodýlí slzy) a je to fakt dobrý, ocitne se v Africe, ale víc už ti spoilerovat nebudu :-D Drzim palce a bal francouze :-D Zatím čao (neboli papák), přeje Sváťa (jak jinak)

6 zaori zaori | 30. ledna 2011 v 13:28 | Reagovat

hihi, tyjo, sice jsem měla dojem, že jsem už sem psala komentář, ale asi se neodeslal - někdy to blbne...
baru: jůůůů, to by bylo super :D rozjely jsme to tedy epesně :D
tekimon: jsem ráda, že tě to dobře naladilo a že se tomu nesmějem jenom my.. :D myslim, že jim to ukazujeme a že se nestíhají divit :D
svatík: no, to asi ne :D jů, super, konečně jsem ti napsala mail a teď jsem zjistila, že tady mam spoustu odpovědí na mé otázky :D hehehe.. děkuju za pozdravy, taky pozdravuj... :)) jak moc špatný? :D jsem ráda, že už si můžeš užívat volno :) taky bych ráda četla, ale moc na to tady není čas.. heheh. wow, páni.. na cbdb jsem už úplně zapomněla.. :D tak to se těšim, až si ho přečtu :) Ale asi si budu muset ještě chvíli počkat.. jasné, provedu. jak jinak :D měj seeeeeeeeteee papapa

7 Ivie Ivie | 5. února 2011 v 21:03 | Reagovat

Jsem moooooc ráda, že si to tam tak užíváte. Hrozně mě baví vaše zážitky číst:D A taky si myslím, že by z toho klidně mohla být kniha:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama