62 - Breuilaufa - pondělí

5. května 2011 v 20:49 | Suzki
Místo maximální pohody, odpočinku... Navíc plné příjemných a sympatických lidí. Jako stvořené pro trávení prázdnin! Ať žije Breuilaufa (čti brejůfa)! Pobyt ve znamení lítajících koberců a medvědů!


Byť byla cesta do Breuilaufy (asi půl hodiny od Limoges) dlouhá a náročná, celkem jsme ji zvládly. V půli cesty jsme zastavili u nějaké benzínky, že se naobědváme ze zbytků z našich prťavých ledniček. Narazili jsme tam na nějaký "muslimský zájezd" nebo jen nějakou velkou rodinu, kteří seděli venku na trávě na kobercích. Nevyhnutelně jsme se začali bavit o létajících kobercích. Nejlepší bylo, když jsem se ohlídla a jeden z nich ukazoval na oblohu do několika směrů a mě nenapadlo nic jiného, než to okomentovat slovy: "Poletíme tam!"

Všichni jsme dostali záchvat smíchu a malí muslímkové nechápali. Nechtěli odletět, nýbrž hledali správný směr, aby se mohli pomodlit. Bylo hrozně zvláštní se na něco takového koukat... Trochu to ve mně vzbuzovalo úzkost, nějak mám tuhle kulturu spojenou s fanatismem a moc se mi to nelíbilo. Mám radši naší volnou punkovou kulturu :)

Dorazili jsme až tak kolem páté hodiny odpoledne a v Breuilaufě na nás čekali tatínek a Nelly, sestřička Adriho, Arthura a Basila, kteří byli tou dobou v Paříži s Argylem natáčet rozhovor v rádiu. V klídku jsme se tedy posadili venku na židličky, bavili se a slyšeli hřímání v dáli. Tatínek byl nešťastnej, že neprší, protože to není dobré pro jeho políčka... Přemýšleli jsme, co bychom mohli podniknout a nakonec jsme se vypravili k jedné kapličce, kde údajně žil nějaký "drákula" nebo nějaká podobná příšera. Byla tam pěkná vyhlídka, kde byly směry a vzdušné vzdálenosti různých měst. Chvíli jsme se tam kochali, poslouchali jsme hřmění a v obavách, že začne pršet, jsme se vydali zpátky k autu. (Kluci vždycky říkají, že bychom se mohli projít a nakonec se někam jede autem... :D Mno, je fakt, že jsou ta zajímavá místa dost daleko, ale stejně mě vždycky překvapí, že se jedeme procházet... :D ) Ještě jsme se stavili u nějaké místní paní malířky, která dělala zajímavé obrazy pouze nějakou špachtlí nebo tak něčím, přidávala do toho různé mašličky, skleněné kuličky a zlaté plátky. Bylo to velice inspirativní, její obrázky byly pestré a inspirované především orientem, takže jsme se jakousi zvláštní shodou náhod dostali zase k lítajícím kobercům.. :D

Ještě si dovolím malou vsuvku, která je nicméně nezbytná... Vzpomněla jsem si na příhodu z neděle, kdy jsem seděla na židli zády k oknu a holky najednou začaly řvát, že mam zavřít okno. Ještěže jsem zachovala chladnou hlavu a utekla jsem :D Otočím se a nic, zase si sednu a za chvíli se celá situace opakuje, ptala jsem se, co to tam bylo a proč to okno nezavřou samy a že vyvádí, jako byl za oknem zuřivej medvěd :D Když jsme jeli autem, Adrien se na mě koukl a říkal, že mám něco ve vlasech vypadám mignon, tak jsem se nechápavě otočila na holky a ty začaly vyvádět (zase jako by viděly medvěda.. :D), tak jsem se vyděsila, co to proboha po mě neleze a nakonec se z toho vyklubala malá zelená housenka... Poprosila jsem Adriho, jestli mi jí vyndá, ale ten usoudil, že se s ní musim poprat sama, takže to bylo na mě, nakonec jsem tu bestii vypustila do přírody a bylo to.

Bouřka minula všechny pole, což tatínka nerozveselilo. Večer se někam vypařil a tak jsme zůstali v domě jen s Nelly a Adrim. Docela jsme si popovídali a rozhodli jsme se po jídle kouknout na film Les trois frères, protože se nám strašně líbil jeden úsek, který dal Arthur na FB. Nelly chtěla ještě vyklepat venku ubrus, jenže jak bylo po bouřce a my měli v obýváku rozsvíceno, nalítalo tam asi milion mušek. Vymysleli jsme bojový plán a to rozsvítit světla auta, aby zase vylítaly ven, nicméně to nebylo až tak účinné, takže jsme se chopili plácaček. Adrien nám ukázal variaci chvatů a příšerstvo bylo pobito. Pak jsme se koukali na film, který byl celý v hovorové francouzštině (ještěže už máme celkem slušnou slovní zásobu v této oblasti, jinak bych se vůůůůůbec nechytala... takhle aspoň trochu) a všichni jsme aspoň na chvilku usnuli :D Po filmu jsme to zabalili a zabraly jsme pokojíček Arthura..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bára Bára | 6. května 2011 v 1:33 | Reagovat

Pěkný, takže medvěd, jo? A housenka? Proč mi to evokuje miniscule :D

2 zaori zaori | 7. května 2011 v 16:07 | Reagovat

heheh..... těžko říct :D jojo, medvědi.. ale nebuj.. to ještě přijde. :D OURS! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama