65 - Breuilaufa - středa

17. května 2011 v 14:27 | Zuzumoník
Ráno jsme trochu zaspaly, takže nám bylo hned jasné, že oběd do dvanácti nepřipravíme. Nicméně jsme se pustili do krájení 3 kg cibule, naštěstí nám pomohl Adrien, takže to celkem šlo. Zjistili jsme, co je účinné, abychom nebrečeli při krájení cibule - kontaktní čočky. Neuronila jsem ani slzičku :)


Mezitím začala Martinka zadělávat těsto na knedlíky, nejdřív z toho měla strach, ale společnými silami a radami jsme daly do kupy relativně slušně vypadající těstíčko.

V gigantickém hrnci už se "začínala dělat" cibule, která nic nedělala, takže jsme pak kus přesunuly na pánev, přihodily maso a pak zkrátka postupovaly tak, jak se má s gulášem postupovat :D Mezitím přijeli Basile s Arthurem a tatínek začal brouzdat okolo, kdy bude hotový oběd. Těsto kynulo, guláš odpočíval na hořáku a voněl moc hezky.

Pak jsme vyndaly těsto a začaly dělat knedlíky, u toho jsme se fakt nasmály, kdybyste viděli, jaké hroudy z toho vyrostly :D První knedlík jsme tam nenechaly dost dlouhou dobu, ale pak už se nám to povedlo. Během knedlíkování jsme dochutily guláš, zahustily ho a se slovy "On s'approche" (už se to blíží) a že "za sedm minut můžeme jíst" se všichni přichystali venku u stolů.

Všechny jsme řádně poučily, že ke guláši se prostě musí pít pivo. Nandali jsme jim knedlíky, guláš, ozdobily jsme to cibulí a bylo. Ještě jsme se neohlídli a Arthur už měl kus "chleba" v ruce. :D Guláš měl úspěch, nejvíc si ho vychvaloval asi Pierre (kamarád Basila, který pracuje u jejich tatínka). Musim uznat, že se nám to fakt povedlo včetně knedlíků a snad všichni si přidali. Co víc si přát? Pak jsme oběd završili jako vždy vínem a sýry. Diskuze byla celkem fajn. Niki něco řekla a kluci si z nás dělali srandu, že jsme opilé po vínu, chtěla jsem to završit nějakou hláškou, nicméně ze mě vypadlo jen "hbglm", čímž jsem to absolutně zazdila :D

Odpoledne se odehrávalo ve tranquille módu.... Basile začal baštit med, aby mu začal pořádně fungovat hlas, všichni jsme polehávali, pospávali a povídali si, hráli prší, hehehe.. Večer šel tatínek kamsi do dáli, takže jsme tam zůstali jen banda mladých a rozhodli jsme se hrát hru, která nevím, jak se jmenuje. A také jsme vylovili překvapení večera - naložené gumové medvídky ve vodce. Les oursons měli úspěch a my zjistily, že slovo ours (medvěd) může nahradit jakékoliv jiné slovo (jako slovo truc) a tak vznikl výraz ours d'ouf (= truc d'ouf = šílenost). Pak jsme začali dělat pizzu a vypustili jsme lampion a s ním i naše přání! Bylo to krásný, sice jsme měli hoňku sehnat zapalovač, ale nakonec jsme všichni šli ven, zapálili jsme lampionek, chvilku čekali a pak najednou fíííííí a letěl. Ještě jsme chvilinku seděli, baštili pizzy a pak jsme se šli uložit do postele.

Chudák Arthur zůstal se třema slečnama ve svém pokoji, které permanentně dostávaly záchvaty smíchu a on chudák ležel na zemi :D Padla i oblíbená věta: "À quoi on va jouer?" (na co si budeme hrát?) Arthur odpoveděl: "À dormir." (na spaní)

Přestože jsme byly hlasité, vysmáté a Niki mě shodila z postele, myslím, že si to Arthur užil :)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Charlestut Charlestut | E-mail | Web | 23. srpna 2017 v 16:21 | Reagovat

<a href=https://www.viagrapascherfr.com/>More info>>></a>

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama