69 - Breuilaufa - sobota a neděle

26. května 2011 v 13:04 | Suzki
Tak mam takovej pocit, že už nedělam nic jinýho než že piju kafe a sedim u noťasu. Co se ale dá dělat, když je na internetu tolik zajímavýho anime (v případě Niki je to Big Bang a Himym), že?


Mno, nehledě na to, že jenom stahování dokumentů do školy mi zabralo docela dost času, teda né snad, že bych se do něčeho pustila... Ehm. Tenhle týden je vlastně tak prázdnej, až je úplně narvanej k prasknutí. Nějak mi asi to cestování vyhovovalo víc, škoda jen, že mi to tak trochu znemožnilo psát blog. Asi jsem s sebou měla tahat noťas, bývalo by se to určitě vyplatilo. Ale co naplat, čas vrátit neumím a vlastně ani nechci, takhle to bylo perfektní.

Momentálně jsem zvolila taktiku chodit pozdě spát a vstávat brzo, abych toho stihla víc. Jedinou nevýhodou je ospalost :D Ale to vždycky nějak překonám a jede se dál, spát se bude v Čechách (možná).

Takže ještě jsem nestihla dovyprávět příhody z Breuilaufy ze soboty a neděle... Shrnu to do jednoho článku, stejně se toho až tak moc nestalo. Navíc už si to tak podrobně nepamatuju. Je to neuvěřitelné, ale byli jsme tam v dubnu a teď už je skoro červen. Na jednu stranu mě děsí odjezd, ale už se na vás všechny moc těším! Jedinej problém je, že silně pociťuju, jak jeden semestr fakt nestačil. Být tu dva, tak bych uměla dobře francouzsky. Takhle ... to jde. Francouzština je kurňa těžkej jazyk... zlatá japonština... Hihihi. A je pravda, že jazyk se jen učením nenaučíte.. chce to zkušenosti - televize, rádio... nebo prostě nejlépe někam jet. Vzhledem k tomu, že má moje francouzština daleko k "dokonalosti", budu sem holt muset ještě jet. Co se dá dělat...


A teď do Breuilaufy....

Po koncertě jsme byli všichni utahaní jako koťata (hahaha), takže jsme se celý den flákali... Noé hrál na kytaru, tak jsme ho poslouchaly a pak jsme si s ním i trochu zazpívaly, bylo to fajn. Arthur jel ráno nakoupit s Jojem, abychom měli co k obědu. Tentokrát byl u plotny tatínek, udělal nám ... jak to říct, steak? :D a k tomu hrášek s mrkvičkou a bylo to moc dobré. Nevím, jestli už jsem to říkala, ale francouzi nejí maso moc propečené... Spíš to jen tak zvenku "obarví" a vnitřek většinou zůstane pěkně růžovej... Když je to maso dobrý, tak je to fakt paráda a chutná to moc dobře.

Po obědě si většina lidí dala siestu, jenom málo jich vydrželo celou dobu sedět u stolu a povídat si. Byla jsem moc mrtvá, tak šla jsem si lehnout dovnitř. Na dobrou chvíli jsem vytuhla, ale naneštěstí mě vzbudilo volání přírody... V kuchyni jsem potkala Nelly, která se připravovala na odjezd, ona a Noé museli ještě to odpoledne jet zpátky do Poitiers. Rozloučily jsme se a dohodly jsme se, že je přijedeme navštívit do Poitiers, pokud to vyjde. Nebylo mi dobře, tak jsem si šla zase lehnout.

Po chvíli se tam přišla Nelly rozloučit s Arthurem, což mi přišlo hrozně roztomilý... :D Jak si tam ležel v postýlce a ona ho opusinkovala. Je to fakt hrozně hezkej zvyk, teda rozhodně mezi známými a v rodině. To, že když přijdete na nějakou společenskou událost a musíte se se všemi přivítat i když je neznáte, mi přijde dost ulítlé. Když to neuděláte, tak je to prý neslušné nebo spíš nevychované. Ajajaj, to jsme byli asi hodněkrát za burany :D Ale tak snad to nemůžou chtít i po všech cizincích, ne? I když těžko říct, jsou to francouzi...

Odpoledne jsem se ještě šla na chvilku projít a vyfotit si krajinu a ovečky... Je to tam fakt krásný, tranquille... Ideální místo na prázdniny.

Adrienovi vypadly během noci v baru brýle, takže se musel vrátit do Limoges. Rozhodli jsme se tedy, že neodjedeme v sobotu (což se mě a Niki zdálo jako idiotskej nápad, protože jsme byli všichni utahaní a jet v noci... mno, Adri by určitě několikrát během cesty spal, kdoví kdy bychom dorazili, jestli vůbec, protože by se bývalo mohlo stát, že bych něčim praštila po hlavě), ale v neděli dopoledne. A večer, aby tam nemusel jet sám jsme se rozhodli všichni vyrazit do Limoges na večeři. Páni, na to, že se o Limoges říká, že tam je věkový průměr okolo 40 a že to tam nežije, tam bylo sakra dost lidí. V ulicích, na teráskách, v hospodách a restauracích... Niki dostala po cestě uličkami úžasný záchvat smíchu, ale nevylezlo z ní nic jiného než ours... Arthur se potutelně usmíval a Jojo se smál, ale zároveň si asi přál, abychom trochu ztlumily volume, jelikož někdo dokonce vykouknul i z okna, co se to sakra děje. :D

Když jsme přišli do restaurace, neměli jsme rezervaci, takže jsme se domluvili, že přijdeme o hodinu později a mezitím si skočíme někam uhasit žízeň. Šli jsme tedy do takové hospůdky, kde tuším vyrábí i vlastní pivo a to dokonce z českého chmelu - museli jsme ho ochutnat. Český chmel nicméně francouzské pivo nezachrání; byla to břečka. Nejradši tu piju kvasnicové pivo, to mi tu snad jako jediné opravdu chutná. Já jsem si dala nějaké tmavé a to nebylo až tak úplně nejhorší. Ježiš, najednou jsem fakt dostala chuť na pořádný pivo. ÁÁÁÁ, už se těším do Plzně! :D Sice mi tu chybí chození s někým na kafe, ale od teď asi budu chodit s někým na pivo.

Hm, kafe, to by chtělo malou odbočku. Takže... skoro všichni francouzi mají doma nějakej ten kávovar nebo prostě nějakej ours (rozuměj truc) na kávu. Bože, chci si taky nějakej pořídit, stal se ze mě závislák. Kafe tu samozřejmě pijou bez mlíka a s kilama cukru (ba ne, většinou si tam hodí kostičku, ale v porovnání s hrnečkem jsou to kila :D ). Teď sice piju kafe, ale je to nechutnej blaf. Jednak to není zrovna kvalitní káva, jednak je tu naprosto nekvalitní voda a navíc rychlovarka je prostě rychlovarka. (Tekimon, do naše domečku si MUSÍME pořídit kávovar.)

Vrátili jsme se tedy do restaurace a nastal klasický problém s jídelním lístkem. Slovní zásoba v této oblasti stále pokulhává. Takže když jsme něco neznaly, musely jsme se zeptat. Bylo srandovní pozorovat, jak Jojo pomáhá Niki s výběrem a všechno ochotně vysvětluje :) Rozhodli jsme si dát pizzu, ale místní pizzy vůbec nejsou jako pizzy u nás (ani jako pizzy v Itálii), jsou prostě pofrancouzštěné.

Dala jsem si nějakou superzvláštní, na které tuším byla i jablka. Mno, ještěže si to už moc nepamatuju... :D Večer to byl každopádně příjemný a Jojo se nabaštil tak, že si musel rozepnout knflíček u kalhot, ale pšššš. Arthur se konečně projevil trochu jako dítě, když se tam tak napůl natáhnul znaven jídlem a pátečním koncertem... :D

Po cestě k autu se ukázalo, že si Jojo přesně nepamatuje, kam ho zaparkovat. Ještěže s námi jel Arthur.

"A neni to tady v tý ulici?" Jojo
"Ne." Arthur
"Jsi si jistej?"
"Jo." lehce iritován..

Nicméně nám k tomu přihodili jednu veselou příhodu, jak jednou Basile kdesi zaparkoval auto a pak ho dvě hodiny nemohl najít, protože nevěděl kde se nachází. Pak řešili, jak by to asi vypadalo, kdyby šel na policajty:

"Ukradli mi auto."
"A kde jste ho nechal?"
"Já nevim."

Auto nalezeno, cesta zpátky, spánek. Jupí.

Ještě vlastně přišel Basile, že se s námi chce rozloučit, kdyby náhodou ráno spal... To bylo fakt neuvěřitelně milý, že to ani nedokážu slovy popsat.


Co bych asi tak řekla o neděli... Tak nějak jsme se vzbudili relativně brzy, sbalili si saky paky, rozloučili jsme se, nakonec i znovu s Basilem a vyrazili jsme domů.

Po cestě jsme se akorát zastavili na bagetu a kafe... a co se dělo dál už si napamatuju... :D

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ůrs ůrs | 26. května 2011 v 13:19 | Reagovat

Je to strašný. Včera jsem viděla první díl HIMYM a dnes už mam skoro dokoukanou Season 1 :D pytán mérd, kdy budu dělat seminárky? Asi v Čechách :D

2 zaori zaori | 26. května 2011 v 18:05 | Reagovat

jojo, tohle znám.. :D seminárky se udělaj samy... no stress... :D Úrs

3 Ůrs Ůrs | 26. května 2011 v 20:07 | Reagovat

Jak se píše velký u s kroužkem???? LOL :D :D

4 zaori zaori | 26. května 2011 v 21:09 | Reagovat

.............. :D to se může stát jenom medvědům. :D

5 Bára Bára | 29. května 2011 v 9:58 | Reagovat

S tím masíčkem a zeleninou, to je moje vzpomínka na výměnu. Biftek jsem měla poprvé v životě, zvenku vypadal doopravdy done, ale uvnitř byl růžový, jakoby pánev viděl z rychlíku :-D Tolik bagety a zeleniny na másle jsem do té doby k masu nesnědla :-D :-D

6 zaori zaori | 30. května 2011 v 14:53 | Reagovat

:D :D mně to chutnalo... obzvlášť to "nejhorší" maso od Adriena, který jsme tam vezli až z la mens.. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama