80 - To by bylo hustý, kdybychom...

17. července 2011 v 18:33 | Medvěd
...zažily 14. červenec ve Francii. To jsme řešily s Nikel ještě doma (rozuměj v La Mens) a teď si už jenom spokojeně bručíme.


To byste nevěřili... ve čtvrtek nás Roger (báječnej dědeček + čti rožé) pozval na oslavu pádu Bastily .. Jely jsme tedy do vesničky St Sylvestr, kde byla "vesnická tancovačka." Bylo úžasné to pozorovat! Frantíci očividně rádi tancují a mají kupu společných tanečků, které mě nikdy nepřestanou fascinovat :) Písničky hrály všelijaké.. Od písní na akordeon přes hity osmdesátých/devadesátých let až po současnost. Náš největší obdiv měla babča v šatech, která odtancovala snad všechno :)

K pití tady mají všechno možné od růžového/červeného vína přes pivo až po pastis... Ale největším překvápkem bylo jídlo. Hranolky, to je klasika, ale klobáska v bagetě nás fakt dostala :D

Roger měl očividně radost, že nás vidí, půjčoval nám svou čapku, připíjel s námi a fotil se... Měla jsem chuť si zatančit a zapařit, ale radši jsme to zabalili a šli jsme spát... Přece jen nás druhý den čekala makačka, byť až od sedmi hodin.

Na památku jsme každá dostaly vlaječku s věnováním a celou cestu jsme se z ní rozplývaly... Uáííííí. Máme vlaječku!! :D

V pátek se stavil Roger na večeři, takže jsme se zase viděli :) Zrovna jsme dělaly rajčatové chlebíčky s tatarkou (která je tady mimochodem dost nechutná, tahle dokonce chutnala hůř než ta z kárfůru). Pak ještě ochutnal lovečák a vůbec si myslím, že byl nadšenej, že nás zase vidí... To my jsme ale byly taky... :) Škoda jen, že jsme byly utahané jak medvědi před zimním spánkem a že jsme druhý den pracovaly, místo kafete jsme si šly tedy lehnout.. a můžu vám říct, že teď probouzím okolo půl páté i když vstáváme později.. Na pravidelnosti asi něco bude... :D


V sobotu jsme obědvaly přímo u rybízového pole pod kaštanovníky (?) na zelené travičce, v níž se válely zbytky slupek z kaštanů, které nás báječně popíchaly. Na siestu to nevypadalo, ale měly jsme milé společníky. Sympatického 24 letého frantíka žijícího v autě se svým pejskem. Germain (čti žermán) byl v zimě pracovat na Korsice, kde sbíral mandarinky a olivy. Páni. Má vystudované ekostavby, ale umí dost dalších věcí, mimo jiné taky plést košíky (tak se to asi neříká, co?). Uvařil nám kafe a my mu nabídly sušenky. Vypadá to, že se tu ještě pár zbylých dní uvidíme, protože nemá ani floka... Hehe, je na tom stejně jako my, jinak bychom už tu taky dávno nepracovaly...

Jo a taky se divim, že jsem ještě neumřela na otravu kyslíkem.

Decentně, ale pro jistotu né moc, plánujeme, co bude dál. Variant je několik, ale vypadá to na výlet do Avignonu, Annency, Lyonu a pak směr Breuilaufa a Poitiers! A proč to nenaplánovat pořádně a hned? Protože život je zajímavější, když se až tak moc neplánuje... :) Navíc řešení se vždycky nějaký najde... A jak říká Pandička, někdo vás u sebe na zemi vždycky nechá přespat. :)

Jináč bych chtěla říct, že všem moc děkuju za komentáře. Je radost slyšet, že žijete a že tenhle blog je tak super. :) Takže pokud utrousíte pár slov, jak se máte a co plánujete na prázdniny, nebudu se zlobit.


Tlapu a tři pusinky (místní zvyk),

medvěd

P.S. tady máte fotky, protože si už určitě ani nepamatujete, jak s Nikel vypadáme:

P.P.S. Příště se už v Plzni fakt zdržím dýl.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama