Kávéčka

18. března 2012 v 20:52 | Suzki
aneb vyprávění o výletu do Karlových Varů...


Tu se nám s medvědem jednoho dne naskytla příležitost vzít stážistky s Besançonu na výlet. Vybraly jsme Karlovy Vary, daly si sraz ve čtvrt na deset na konečné 4 na Borech a mohly jsme vyrazit.

Měly jsme mít na starosti čtyři Francouzky, ale jedna nakonec nejela... Přišly tedy tři sympatické dívky, řekly jsme jim o tom, že vlastně máme spoustu času, protože jsme počítaly s tím, že Frantíci chodí vždycky pozdě :) Měly jsme tedy aspoň čas se tranquillement přepravit na CAN.

Niki tam měla potíže s otevřením lahve a blízko postávající sympatický kluk se sám nabídl, že jí pomůže. Fešáka bychom bývaly přibraly do party nebýt toho, že nevystupoval v Karlových Varech. Škoda.

Můj radar na cizince zvětřil jednoho mladě vypadajícího asiata. Měl foťák a já nabrala podezření, že by se mohlo jednat o Japonce :) Domněnka se mi potvrdila v moment, kdy vyndal průvodce psaného v japonštině. Protože byl sám, tak jsem se rozhodla na něj promluvit a japonsky jsem se ho zeptala jestli je Japonec a po odpovědi, že ano, jsem se zeptala kam putuje. Jel také do Karlových Varů... Pak jsme se nějak dali do řeči a po diskuzi s holkama jsme ho přibraly do party... Přece bychom ho nenechaly putovat samotného.

Nesmím zapomenout zmínit neskutečný dav, který se snažil narvat do autobusu a nebýt jednoho milého chlapce, který nás nenápadně pustil, vůbec bychom si nesedli a někde bychom se museli mačkat.

Na nádraží jsme se vydali směrem k nápisu Becher, kde jsme spatřili muzeum a ulici, po které bychom se mohli vydat ke kolonádě. Už tato ulice poměrně hezká, nějak jsem si nepamatovala, že jsou Vary tak krásné město. Dostali jsme se k řece, kde postávaly vozy s koníčky, kteří měli různě zapletené hřívy nebo nevkusné chocholky. Musím uznat, že mi jich bylo celkem líto. Chvilku jsme tam zmatkovali a nevěděli kudy kam, ale dav nám ukázal správnou cestu.

Je třeba poznamenat, že bychom se o kolemjdoucích mohli vyjadřovat třeba i neslušně česky s tím, že by nám málokdo rozuměl. Městem kráčí velké množství turistů a jak jistě všichni ví, rusů. A jo, všudemožně jsou ruské nápisy, kolikrát větší než české, hehe.

Malé Versailles jsme minuli bez povšimnutí, jelikož byly tak malé, že jsme je ani nestihli postřehnout. A v tu chvíli jsme se už ocitli u stánků se srandovními (předraženými) hrnečky na pití zázračných horkých pramenů. Na kolonádě se zdálo, že tento úžasný hrneček má každý a že horký pramen je ten nejlahodnější a nejprestižnější mok. Z této nepravdy nás vyvedl Sato, který pramen ochutnal a když si koupil hrneček, tak ochutnal ještě další a pravil, že jsou hnusné a nenápadně se snažil pramen vylít, aby ho nemusel pít :D

Z jedné kolonády jsme se dostali k druhé (mají podle japonského průvodce různá pojmenování, což jsem netušila..) a také do budovy, ve které je ukryt gejzír.. Říká se tomu tak vůbec? Prostě horký pramen prskající vzhůru k oblakům. Všichni jsme si ho vyfotili a šli jsme si koupit teplou oplatku. Nějak jsem si nepamatovala, že jsou tak strašně sladké - půlka by mi bývala stačila (aneb dobrý den, prosila bych půlku oplatky...).

Dál jsme potkali Švejka a všichni jsme se u něj vyfotili. Pokračovali jsme podél řeky až jsme najednou stáli před hotelem Pupp. Nevím proč, ale asi jsem si ho představovala trochu jinak. Zajímalo by mě, jak vypadá uvnitř. A jak se skáče na postelích v pokojích.

Hned vedle hotelu se nám líbila malinkatá ulička, kde (jak jsme záhy zjistili) se nacházela lanovka na vyhlídku Dianu. Ona to vlastně není lanovka, ale taková tramvaj, která jezdí s kopce a do kopce. Niki koupila hromadně lístky za všechny naše přátele a mohli jsme vyrazit. Travmaj dělá hrozný bordel, ale bylo fajn se v ní svézt. Nahoru bychom se pěkně naťapkali.

Na kopci je rozhledna, ve které je .... VÝTAH! A ne ledajaký výtah, má jednu prosklenou stěnu a tak můžete pozorovat případné chodce. Z rozhledny je báječný výhled na celé město. Foukal tam příjemný větříček, že se nám ani moc nechtělo dolů. Francouzky s Niki nasedli do výtahu a já se Satem jsme šli pěšky. Na schodech jsme se zastavili a čekali jsme na výtah, abychom mohly holkám zamávat a vyfotit je.

Dole jsme si sedli ke stolu a dali jsme si papu. Poslouchali jsme holky, jak vypráví o jejich poslední spolubydlící, která prý nevydrží ani dva týdny bez svého přítele, a tak za ní musel na týden přijet... Hehehe.

Niki objevila zvířátka a logicky jsme se na ně šli podívat. Běhali tam dva pávi a na jednoho z nich měl chuť pejsek turistů. Ale byl to hodný pejsek a oběd se nekonal. Měli tam ještě kůzlátka, poníky a prasátka. Chvilku jsme je fotili a hladili a pak jsme vyrazili dolů.

Cesta byla fajn a utíkala rychle. Občas jsme sice nevěděli, kudy jít, protože tam vedlo asi milion cestiček, ale protože nebyly značené, tak jsme usoudili, že všechny cesty vedou do Puppu. A bylo to tak, v pohodě jsme dorazili k hotelu. Čekala nás už jenom cesta zpátky a protože jsme měli dost času, zašli jsme ještě na jedno. Bohužel byly obsazeny všechny zahrádky, tak jsme se museli uvelebit vevnitř.

Zbývalo nám už jen zamířit na nádraží a hurá do autobusu, kde tentokrát bylo místa dost. Myslím, že jsme všichni vytuhli, zmožení celodenním ťapkáním. V Plzni se nás na nádraží ještě ptali nějací Španěláci, jak se dostanou do ulice Černická. Vzhledem k tomu, že jsem vůbec netušila, kde to je, zavolala jsem bráškovi a pak jsem jim řekla, kam mají jít. Snad to našli!

Zbývalo se už jenom rozloučit, se Satem jsme si vyměnili e-maily, se sympatickými Francouzkami jsme se domluvily, že se snad ještě sejdeme a pak jsme jely domů. Najíst se a podívat se na pěkný film. Byl to fajnový mezinárodní den :)


Jej a teď mi došlo, že jsem úplně zapomněla koupit oplatky...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Pikolka Pikolka | 18. března 2012 v 21:01 | Reagovat

Bylo to úžasný! Cítila jsem se tam jako v cizím městě.. Samý turisti, čisto, vysokohorská přirážka a hezký baráčky :)) Efektně strávená sobota !!

2 Ivie Ivie | E-mail | 18. března 2012 v 21:31 | Reagovat

Tyjo celý ten výlet zní skvěle:) Musím se do Varů konečně taky někdy vypravit, ještě jsem tam nebyla... A to, jak jste přibraly toho Japonce k vám:D  No super;) A zakončeno Španěláky, no fakt mezinárodní den:D

3 zaori zaori | 18. března 2012 v 21:54 | Reagovat

Pikolka: jojo, přésně.. :)
Ivie: bylo to skvělý ;) a Vary rozhodně doporučuji :) Byl to sympaťák, tak to se nedalo odmítnout :) A Španěláci taky :)

4 Bára Bára | 18. března 2012 v 22:46 | Reagovat

Zuzáčku,
gejzír má přezdívku vřídlo. Jinak to, že ta teplá voda je hnusná, to jsem Ti mohla říct také.
Jak jsi to krásně napsala, úplně jsem se vrátila do těch tří týdnů, které jsem tam kdysi strávila. No, to už je hodně dlouho. A za hodně krátkou dobu se uvidíme.
Těším se! :-*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama