Život je hra aneb stěhování - level 3

8. března 2015 v 12:10 | Zuzu |  Anglie
Se spolubydlícími jsem si sedla, baráček se mi líbil a byla jsem první člověk, který se ozval, takže svítila zelená. Bezva!


Abych uvedla na pravou míru program uplynulých dní, je třeba uvést, že jsem měla asi týden na to, abych všechno vystěhovala, protože noví nájemci se chtěli nastěhovat do bytu co nejdříve a já si dokázala moc dobře představit, jak se asi mají. Naštěstí tentokrát jsem nemusela být homeless, měla jsem tu kamarádku a díky ní i místo k přespání. Jupí!
Nastala tedy další fáze, kdy jsem pilovala své uklízecí schopnosti a zejména tetris aneb posbírat a zabalit všechny věci do zavazadel není vždycky hračka. Asi si dovedete představit, že mi trvalo několik dní, než jsem se dokopala k tomu začít něco dělat. Jako každý druhý jsem byla paralyzována množstvím věcí, které se měly udělat. Ve svůj volný den jsem se konečně vrhla na úklid (původní plán byl vystěhovat se v neděli, ale docela dlouho jsem čekala na odpověď, až se to posunulo na pondělí. Naštěstí.).

Povedlo se mi vycídit celou kouplenu a záchod, většinu ložnice a trochu poklidit obývák. Další den jsem se začala přemlouvat, že je na čase začít balit, tak jsem postupně začala dávat věci do kufru. Domluvily jsme se s René, že k ní část přineseme v pátek večer, ale nakonec se to odsunulo na sobotu dopoledne, z čehož vyplynula sobota večer. Naštěstí se všude potulují obří nákupní vozíky, takže jsme ho pěkně naložili hromadou tašek a pak jsme to odvezli k ní na kolej bez větší námahy. Stěhovat se v noci má nádech dobrodružství!

Rozhodla jsem se u ní stavit i další den ráno, abych tam odnesla pár věcí než půjdu do práce. Což byl téměř smrtelný výkon, protože se mi povedlo si tašku naložit tak, že mě málem umordovala. Napůl jsem běžela. Myslela jsem, že mi upadnou obě ruce, praskne srdce a že to prostě nedojdu. Dala jsem si pár zastávek a nakonec se mi přece jen povedlo se k ní dostat. Taška to taky přežila, ale měla na mále.

Pak už zbývalo jen dobalit pár věcí a uklidit obývákokuchyni. Co si budeme povídat, byla jsem ráda, že jsem odložila vystěhování až na pondělí na druhou hodinu. Budík jsem si nařídila na šestou, dokonce jsem si napsala harmonogram s několika hodinovou rezervou pro další level.

A jak to dopadlo? Pokračování příště...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 dedousek dedousek | 9. března 2015 v 11:53 | Reagovat

jsem   zvedav jak to vsechno dopadlo stehovani asi nebylo jednoduche,tesim se na dalsi zpravy a drzim palecky at ti to vsechno dobre vyjde

2 zaori zaori | 16. března 2015 v 0:09 | Reagovat

Jéé, mám radost, že píšeš! :) Už sepisuju další článek, tenhle týden bylo poměrně hodně práce, tak jsem neměla moc času na psaní. Jo a nevím, jestli to víš, ale nefunguje mi telefon, takže pokud jsi mi psal, tak se ke zprávě bohužel nemůžu dostat...

3 dedousek dedousek | 16. března 2015 v 14:21 | Reagovat

tak to jsem ti psal a tusil,ze mas velke vytizeni.tesim se na novy clanek

4 zaori zaori | 17. března 2015 v 21:35 | Reagovat

díky moc! :) tak teď si můžeme psát aspoň tady :) a článek už je na světě, snad se ti bude líbit.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama