08 - Stěhování

26. června 2018 v 3:04 | Zuzu
Ahoj všichni,

ráda bych sem psala o spoustě věcí, které mě potkávají, ale nějak jsem se dokázala zaměstnat jinak než psaním blogu. Musím se přiznat, že mě trochu stihnul záchvat anime, což je nejspíš má terapeutická léčba, jak se vyrovnat se změnou a samotou, haha. Nicméně jsem se už dostatečně nasytila a teď postupně zase překopávám svůj režim.


Ani nevím, jestli jsem zmiňovala, jak byl šíleně špinavej barák ve Fujinomiye. Aneb co sis nevyčistil, na to nešahej. Můj pokoj voněl šíleně jako bambus, kvůli rohožím tatami. Bylo to částečně příjemné i když trochu moc výrazné obzvlášť když se pokoj vyhřál sluníčkem. Z balkonu mě těšil výhled na kousek hory Fuji. Dokonce jsme měli i naše oblíbené místo v parku s výhledem na horu a potůčkem. Taky bych tu ráda našla nějaké takové místo. Celkem nedaleko je park, ale nějak to není ono. Chybí mi les za barákem, co si budeme povídat.

Když jsme se měli přesunout z Fujinomiyi do naší finální destinace, rozhodla se T. poslat svá zavazadla poštou. Bylo to rozumné, protože jsme se na jejich účet bavily celou cestu do krámu. Já jsem částečně zašila svůj pošramocený kufr, aby se mi po cestě nerozpáral (byl chudáček poničen někde na letišti), nacpala jsem do něj všechny věci a pak jsme vypily poslední lahvičku sake na rozloučenou.

Ráno jsme jeli na nádraží a měli jsme to jen tak tak. Koupila jsem lístek, pak rychle na nástupiště a jen co jsem se usadila, vlak se rozjel. Jela jsem do Tokia, kde jsem přestoupila na vlak do Sendai. Na nádraží na mě čekal pak A. s tím nejmenším autíčkem, jaké si dovedete představit. Sporťáček pro dva :D Není nutné dodávat, že kufr se nedal zavřít kvůli mému zavazadlu. Tak jsme rovnou zamířili do bytu před velkou misí: dokumenty. Byt mám malý, ale dostatečný :)

Malé soukromé schodiště a skříňku na boty, chodbo místnost, kam dávám odpadky, chodbo kuchyni s mini ledničkou, mikrovlnkou a mini sporákem a umyvadlem. Pračku, koupelnu a záchod a jednu obýváko ložnici se stolečkem a dvěma židlema. Teď mi došlo, že nevim, proč tu jsou dvě židle, když sem v podstatě nikdo jiný nesmí :D Dobře, asi tu nesmí jenom přespat. Taky se nesmí pouštět hudba když máte otevřené okno, uklízet když je pozdě večer, hrát na hudební nástroje (kdykoliv), dlouho se vybavovat ve společných prostorách a chodit venku bez trička :D To je jen taková malá ukázka místních zákazů u bytů se stěnami z papíru. :)

Celé odpoledne jsme strávili objížděním různých institucí, přihlašování místa bydlliště, otevírání účtu u banky, získávání telefonního čísla a podobně. Upřímně to byla velká pomoc, že se mnou pan A. všechno objezdil, i tak jsme tím zabili celé odpoledne. Večer jsme se vrátili do bytu, kde jsme dokončili prohlídku a nastavili internet. Taky mi přišel futon, který jsme objednávali na poslední chvíli. Tak jsme měla na čem spát! Nicméně teda kvalita odpovídá ceně a musela jsem si ještě přikoupit tenkou matraci... Je to tvrdý jako šutr! :D

Další den jsem se šla podívat na to, jak to vypadá ve školce a viděla jsem takové menší náslechy. A v pátek hurá učit!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Robin Reisinger Robin Reisinger | 28. června 2018 v 11:46 | Reagovat

Super clanek! Doufam, ze si to uzivas a rad bych videl nejaky fotky.

Pro vetsinu z nas je to nepredstavitelny zazitek a kulturni sok, ktery se jen tak nevidi.

Ten byt musi byt zajimavy, i kdyz ty zakazy nicmoc. Musi ti chybet chodit venku bez tricka :-D

Preju, at ti tam vsechno vychazi a ze najdes cas trochu publikovat clanky :)
Zdravim z Nemecka :)

2 zaori zaori | 4. července 2018 v 15:47 | Reagovat

[1]: Jé, ahoj Robine :) Sem tam dávám do článků fotky, většinou když jedu někam na výlet, takže určitě zase budou.

Užívám si to, naštěstí jsem na spoustu věcí byla dopředu psychicky připravená, tak to pro mě není takový šok a beru to tak, jak to je :)

Hahah, samozřejmě... když ti něco zakážou, tak ti to vždycky chybí! :D

Díky moc a pozdravuj v Německu :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama